Dne 26. – 28. května 2016 se v malebném secesním areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži uskutečnila již 10. konference kognitivně behaviorální terapie. Na konferenci bylo 240 účastníků, zejména psychiatrů a psychologů, ale zúčastnily se i zdravotní sestry a sociální pracovnice a další příslušníci pomáhajících profesí. Byli zde jak ti, kdo prošli výcvikem KBT, tak i zájemci jinak zaměření, kteří chtěli obohatit svůj přístup. Asi čtvrtina účastníků přijela ze Slovenska.

Konferenci zahájil předseda ČSKBT Petr Možný, který hned na to vystoupil v hlavním sále s poutavou a vlídně laděnou přednáškou o terapii P. Gilberta „Zaměřené na soucit“ (orig. Compassion Focused Therapy), která je součástí tzv. třetí vlny KBT. Zároveň si účastníci mohli vybrat z nabídky dalších dvou praktických workshopů, zaměřených na práci s dětmi. Gavendová nabídla ukázky využití KB technik u dětí úzkostných, hyperkinetických a s poruchami chování, zatímco Pešek hovořil o svých zkušenostech s prací s rodiči dětí, které trpí Aspergerovým syndromem. Ve druhém odpoledním bloku bylo možné zúčastnit se workshopů prezentujících nejen práci s pacienty, ale i se zdravou populací se zaměřením na sebepoznávání a osobní rozvoj, jako je např. koučování managerů. Peclová předvedla praktické ukázky. Peterková hovořila o interaktivních knižních kurzech duševního zdraví s KB technikami. V hlavním sále pak proběhl workshop Kotianové a Šlepeckého o technikách zaměřených na vystavení se emocím a jejich využití ve skupině.

Ve večerních hodinách proběhl v hlavním sále Psychiatrické nemocnice společenský večer s pohoštěním a hudbou, kde se mohli účastníci konference až do půlnoci bavit, zatančit si a navzájem se seznámit.

Páteční program začal dopoledním blokem přednášek v hlavním sále se zaměřením na výzkum, teorii a nové přístupy. Hryciow vystoupil s příspěvkem „Interpersonální chování psychoterapeutů KBT v průběhu výcviku a po jeho skončení“ a Novotný seznámil účastníky s inovativním využíváním peněžních odměn v terapii závislostí.

Velmi zajímavé byly konkrétní kazuistiky pacientů s využitím specifických technik u obtížných a rezistentních případů. Kopárková přednesla kazuistiku s názvem „Komplikované truchlení u dětí a dospívajících“ o práci s 12tiletou dívkou a následně s celou rodinou po tragické smrti 15tiletého chlapce s využitím imaginativních technik, práce s vinou a postupného vyrovnání se ze ztrátou. Bělohlávková využila u sociální fobie spojené se sexuální dysfunkci úspěšně začlenění párové sexuální terapie.

Na využití KBT při skupinové práci byly zaměřené příspěvky Kuklové o léčbě závislostí a . Vilimovského o kognitivním tréninku a aktivizaci po úrazech mozku. Skupinový postup se využívá i v programu STOB pro snížení a udržení váhy na základě nejen změny jídelníčku ale celkové změny životního stylu. O tom hovořila Málková v příspěvku „Jak neprohubnout život“.

Odpolední program byl opět rozdělen do několika workshopů. V hlavním sále vystoupil Jůn s příspěvkem „Obrazy mluví“ o zvládání vzteku u dětí, který mne velmi zaujal. Děti měly ztvárňovat své negativní emoce pomocí obrázků a fotografií, které vyhledávaly na PC. Použití počítače zvyšovalo u dětí přitažlivost terapie, byly ochotné i ke složitější tvorbě strategií zvládání zlosti, opět ztvárňované ve fantazijních obrazech. Inspirativní byl i workshop Štefančíkové o zjišťování iracionálních přesvědčení a kognitivních schémat prostřednictvím projektivního rozhovoru – s praktickými a konkrétními ukázkami technik spojených s představivostí a kreativitou, které pomáhají k lepšímu sebevyjádření a popisu problémů a jejich individuálnímu prožívání.

Dva bloky byly věnovány Dialektické behaviorální terapii Marshy Linehan v podání Medzihradské a Tosseti, které tento přístup využívají ve své soukromé praxi.

V hlavním sále proběhla praktická ukázka práce s pacientem s poruchou osobnosti v podání týmu Praško, Grambal a Kubínek s názvem „Schéma terapie narcistické poruchy osobnosti.“

Na závěr odpoledního programu proběhla Valná hromada ČSKBT, na které členové výboru seznámili přítomné s aktuálním stavem této odborné společnosti a s plány na nejbližší období, včetně nutnosti zvolit do konce roku 2016 nový výbor ČSKBT.

Ve večerních hodinách pak účastníci konference navštívili obrazovou galerii Kroměřížského zámku a poté strávili večer v Arcibiskupských vinných sklepích, kde mohli ochutnat vzorky mešních vín.

Sobotní dopolední blok přednášek byl zaměřen opět na konkrétní kazuistiky. Velmi emotivním příspěvkem, svědčícím o nesmírné laskavosti a trpělivosti při práci s mentálně postiženými lidmi, byla kazuistika Svobodové „Cesta z klece“ o uživateli služby Domov se zvláštním režimem v Horním Maxově. Tento pacient klient mnoho let pobýval v klecovém lůžku kvůli neschopnosti se zařadit mezi ostatní a častým agresivním raptům. Díky týmové soustavné práci a dlouhodobé terapii se tohoto klienta nejen podařilo zařadit do běžného režimu domova, ale byl schopen se účastnit i aktivit mimo areál např. výletů a návštěv matky. Kazuistický případ přednesla i Macharáčková, která se zaměřila na problematiku duálních diagnóz při léčbě závislostí. Ukázala, že i v režimu protialkoholního oddělení se lze úspěšně věnovat terapii dalších diagnóz. Uvedla případ ženy s úzkostnou poruchou a agorafobii, která se „samoléčbou“ alkoholem propila k závislosti.

Dvě přednášky přednesl Grambal, a to o uplatnění KBT u disociativních poruch motoriky a o mentalizaci u pacientek s hraniční poruchou osobnosti.

Odborný program ukončil Praško závěrečnou úvahou na téma . „My a černobílý svět aneb kognitivní pasti versus odvaha k lidskosti v nás“. Zamýšlel se nad etikou mezilidských a společenských vztahů, vnímáním transkulturálních rozdílů v dějinném vývoji a dnešním globalizovaným světem.

Po diskusi konferenci slavnostně ukončil ředitel Petr Možný.

Konference proběhla úspěšně a nabízela nové poznatky i příležitost k výměně zkušeností. Pro mě osobně byly velkým přínosem workshopy s praktickými ukázkami terapeutických technik, které si bylo možno zažít v roli klienta.. Inspirativní bylo využití počítače ať už pro poradenství, nácvik, kognitivní trénink nebo nově jako zdroje materiálu pro následnou imaginaci a vytváření copingových strategií. Motivací a povzbuzením pro další terapeutickou práci jsou kazuistiky obtížných případů, které vyvracejí tezi o tom, že KBT je jen povrchní, krátkodobá. Tyto kazuistiky potvrzují využití terapeutického vztahu, vysoké míry empatie, hledání nejvhodnějších technik a strategií a také využití postupů, které jdou do hloubky, ke kořenům problémů.

PaedDr. Mgr. Hana Pašteková Rupertová
Psycholog Psychiatrické nemocnice v Kroměříži